Podnikatel – dle definice obsažené v ust. § 2 obchodního zákoníku. Nejprve je vymezeno podnikání jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2. odstavec obsahuje další kritérium, podávající výčet 4 skupin podnikatelů:
- podnikatelem je každá osoba zapsaná v OR – zapisují se tam obch. společnosti, družstva, další PO o kterých tak stanoví zákon a zahr. osoby. Podle ust. § 3 odst. 2 může být FO zapsána do OR na vlastní žádost
- osoba, která podniká na zákl. živn. oprávnění
- osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
- FO provozující zemědělskou výrobu podle zvl. předpisů
Podnikatelem není ten, kdo vykonává určitou profesi jako zaměstnanec nebo jako společník obch. společnosti – nevykonává ji samostatně. Pokud jde o zastoupení jiného právního subjektu, naše pr. úprava neřeší problém, zda zástupce je podnikatelem. Na jedné straně definuje podnikání, na druhé straně chápe jako podnikatele i ty, kteří zastupují jiného (mandátní smlouva, smlouva o obch. zastoupení jsou upraveny jako závazkové vztahy mezi podnikateli).
Souhrnně: Podnikatelem je osoba, která oprávněně podniká, nebo je zapsána do OR. Nutno však konstatovat, že a.s. a s.r.o. mohou vznikat bez podnikatelského cíle. Zapisují se však do OR – jsou podnikateli podle právní formy