Svěřenské fondy

Svěřenský fond je forma správy majetku vyčleněného z vlastnictví zakladatele, jehož totožnost zůstává anonymní. Takto vyčleněný majetek přestává být ve vlastnictví zakladatele tohoto fondu a stává se majetkem anonymním.

Svěřenské fondy se využívají jako nástroj k ochraně a dlouhodobé správě rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku či bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rámci rodiny a zabránění rozmělnění rodinného jmění.

Svěřenský fond může vytvořit právnická nebo fyzická osoba, která na základě své vůle vyčlenění svůj majetek nebo jeho část za určitým účelem. Tato osoba se tímto právním jednáním stává zakladatelem svěřenského fondu.

Majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno – tedy obmyšleného.

Podle účelu se svěřenské fondy dělí na fondy zřízené k soukromému účelu a fondy určené k veřejně prospěšnému účelu.

Výhody svěřenského fondu

• Při vložení nemovitého majetku se neuplatňuje 4% daň z nabytí nemovitých věcí, jak je tomu např. při vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti.
• Veřejnoprávní dohled je téměř vyloučen, ve zvláštních případech může zasáhnout soud (zejména při změnách a zániku svěřenského fondu).
• K majetku vyčleněnému do fondu nemá nikdo vlastnická práva. Majetek fondu, který musí být zapsán v oficiálních registrech (např. nemovitosti v KN), je registrován pod jménem svěřenského správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce. Vlastnické právo přechází přímo na samotný fond, který ale nemá právní subjektivitu.
• Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody. Založením svěřenského fondu si jeho zakladatel zajistí kontrolu nad kapitálem a nad příjmy vyplácenými obmyšlenému svěřenského fondu.
• Je-li fond zřízen pro případ smrti, subjekty se vyhnou často zdlouhavému dědickému řízení a placení dědických nákladů.

Vznik svěřenského fondu

Svěřenský fond je zřízen, jak už bylo výše řečeno, vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. To lze provést buď smlouvou ve formě notářského zápisu nebo závětí.

• Zřízení fondu smlouvou: uzavře se smlouva mezi zakladatelem a správcem o svěření majetku správci
• Zřízení fondu závětí: k okamžiku smrti, fond nevstupuje do dědictví

Do fondu lze vložit i obchodní závod, do práv zaměstnavatele pak vstupuje správce. Lze založit fond i s 1 Kč zakladatelem. Pak lze získávat od dalších osob majetek.

Smlouva definuje účel fondu (veřejně prospěšný nebo soukromý), určený správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

Svěřenský fond vznikne zápisem do příslušného veřejného rejstříku.

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce.

Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby, což ale nebývá v praxi zcela běžné.

Zakladatel svěřenského fondu

Zakladatelem může být právnická i fyzická osoba. Zakladatelů může být více.

Práva zakladatele:

• definovat obmyšleného a určit mu plnění; toto své rozhodnutí má právo změnit nebo zrušit
• dohlížet nad činností správce
• měnit statut fondu

Svěřenský správce

Svěřenským správcem se může stát jakákoli svéprávná osoba, případně investiční společnost, může jím být i jeho zakladatel nebo dokonce i osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno, tedy obmyšlený. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a tito správci musí právně jednat společně. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, který ovšem může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce.

Svěřenský správce je do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí) nebo do jiné evidence zapsán jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“. Svěřenský správce spravuje majetek v souladu se všeobecně platnými povinnostmi stanovenými pro správu cizího majetku a dalšími povinnostmi vyžadovanými příslušnými právními předpisy, např. vůči osobám vykonávajícím dohled nad správou svěřenského fondu.

Obmyšlený

Zakladatel jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu, pokud statut svěřenského fondu nestanoví něco jiného. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.

Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, vznikne právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i když statut určil pozdější dobu. I po uplynutí sta let však může vzniknout právo na plnění tomu obmyšlenému, jemuž se má podle statutu dostat podílu na majetku nejpozději při zániku posledního práva na plody nebo užitky, jakož i tomu obmyšlenému člověku, jenž byl zakladatelovým současníkem či dítětem zakladatele nebo jeho současníka, pokud má podle statutu nastoupit nejpozději při smrti nebo zániku obmyšleného s dřívějším pořadím, aby jako další v pořadí nabýval plody nebo užitky; po dobu jeho života mohou spolu s ním nabývat plody nebo užitky i jiné osoby.

Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, zanikne právo obmyšleného na plody nebo užitky nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu. U člověka však takové právo může trvat až do jeho smrti. Za trvání svěřenského fondu má obmyšlený právo požadovat ve shodě se statutem příslušné plnění.

Změny ve svěřenského fondu

Účel fondu, tedy to, zda je fond zřízen jako soukromý nebo veřejný, nelze za jeho existence měnit. Co však lze měnit, je zvyšování majetku fondu prostřednictvím nových přispěvatelů. Osoba přispívající do fondu může po jeho vzniku přispět buď bez nároku na protiplnění, anebo proto, aby se sama stala obmyšleným tohoto svěřenského fondu. Osoba přispívající do fondu se nestává zakladatelem fondu ani jí nenáleží práva zakladatele svěřenského fondu. Kdo zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. Majetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona.

Zánik svěřenského fondu

Sspráva svěřenského fondu končí, uplyne-li doba, na kterou byl zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl zřízen, nebo rozhodne-li tak soud,. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z tohoto fondu. Skončení správy ale nevede současně k zániku fondu, protože tím okamžikem by ztratil povahu samostatného vlastnictví.

Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu. Není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Svěřenský fond tedy zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby a následným výmazem z veřejného rejstříku.