Koncern vzniká jako seskupení formálně autonomních subjektů, z nichž některé jsou přes svoji zachovalou právní subjektivitu vůči jinému či jiným podřízeny tak, že koncern vystupuje jako centralizovaná entita vykazující jednotnou organizaci a jednotu vedení.
Koncern je definován v ust. § 66a odst. 7 tak, že koncern tvoří jako jedno z podnikatelských seskupení alespoň dvě osoby, z nichž jedna má vůči druhé postavení osoby řídící. Koncern může vzniknout fakticky na bázi prosté existence vztahu ovládající a ovládané osoby (vyvratitelná domněnka) – pak hovoříme o faktickém koncernu. Koncern však může být konstituován i na základě tzv. ovládací smlouvy – pak hovoříme o smluvním koncernu.
Pojmovým znakem koncernu je spojení podniků několika právně autonomních osob do systému umožňujícího jejich jednotné řízení. Jednotlivé koncernové podniky jsou řízeny v zájmu celku, což nemusí vést k současnému prospěchu každého z koncernových podniků.