Základem úpravy je nařízení Rady č. 2137/85 o vytvoření evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS). V platnost vstoupilo dne 31.7.1985, účinnost 1.7.1989, s výjimkou čl. 39, 41, 42, které nabyly účinnosti dnem platnosti. U nás v účinnosti od 1.5.2004.
Základním smyslem úpravy je usnadnit spolupráci mezi podnikateli z různých členských států (není nutno zakládat společnosti podle národního práva, podléhá přímo evropskému právu).
Od družstva i obchodních společností v ČR se EHZS odlišuje předmětem činnosti, který musí splňovat tyto podmínky:
1) Pozitivní vymezení činnosti:
- jde o činnost jejímž účelem je ulehčovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů, jakož i zlepšovat a zvyšovat výsledky této činnosti,
- činnost sdružení musí mít souvislost s hospodářskou činností jeho členů,
- činnost sdružení může být ve vztahu k hosp. činnosti jeho členů jen činností pomocnou.
2) Negativní vymezení účelu sdružení:
- účelem sdružení není dosažení vlastního zisku, nýbrž podpora růstu zisku členů, sdružení může dosahovat zisku, musí být však rozdělen mezi členy,
- sdružení nesmí vykonávat výkonnou nebo kontrolní moc nad činností svých členů nebo činností jiného podnikatele (nemůže být ovládající ani řídící osobou ve smyslu ust, § 66a Obchodního zákoníku), sdružení může vykonávat ve vztahu ke svým členům i jiným osobám EHZS koordinační činnost.
- Sdružení tedy nemůže místo členů vykonávat jejich činnost, avšak současně nemůže mít předmět činnosti nezávislý na činnosti jeho členů. Např. sdružení jehož členy budou advokáti, nemůže samo vykonávat advokacii ale pouze pomocné činnosti, např. organizovat školení, vyhledávat klienty apod. Nejvíce EHZS bylo založeno v oblasti služeb, 90% tvoří soukromí sektor.
Sdružení může, ale nemusí být právnickou osobou, to závisí na právní úpravě členského státu, je však vždy možným účastníkem hmotněprávních i procesních vztahů.