Akciová společnost

Akciová společnost patří mezi typické kapitálové obchodní společnosti, upravené zákonem 90/2012 Sb. O obchodních korporacích. Je to společnost, jejíž jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité (nominální) hodnotě.

Akcie je cenným papírem, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka na základě zákona a stanov podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Označení “akciová společnost”, popř. zkratka a.s. je obsažena i v obchodním názvu společnosti. 

K založení akciové společnosti dochází na základě zakladatelského jednání, v případě jednoho zakladatel se jedná o zakladatelskou listinu, v případě více zakladatelů (fyz. i práv. osob) zakladatelskou smlouvu. Součástí zakladatelské listiny je návrh stanov, které mají charakter veřejné listiny s úředně ověřenými podpisy. 

Zakladatelská listina obsahuje

•     Obchodní jméno 
•     Sídlo 
•     Předmět podnikání 
•     Navrhované základní jmění 
•     Počet akcií s uvedením jmenovité hodnoty (event. druh akcií) 
•     Výši upsaných vkladů jednotlivých zakladatelů 
•     V případě nepeněžitého vkladu jeho způsob a výše ocenění  

Při založení společnosti veřejným úpisem akcií dále obsahuje

•     Doba a místo upisování akcií 
•     Postup při upsání akcií převyšujících základní jmění 
•     Místo a dobu pro splacení upsaných akcií a výši úpisů 
•     Způsob svolání ustavující valné hromady upisovatelů 

Minimální výše základního jmění je 2.000.000,- Kč. Společnost může vydat i kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu, jejich hodnota se odvíjí od počtu vydaných akcií. V takovém případě pak společnost nemůže vydat akcie s jmenovitou hodnotou.  

Akciová společnost se zakládá na ustavující Valné hromadě, která je vrcholným orgánem a.s., rozhodne o založení akciové společnosti, schválí stanovy a volí orgány společnosti. O ustanovující VH se pořídí notářský zápis, který slouží k zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Dále se k zápisu dokládá výpis z trestního rejstříku odpovědného zástupce a doklad o odborné způsobilosti, potvrzení o složení upisovaných částek základního jmění na bankovní účet nebo do notářské úschovy, a žádost na místně příslušný živnostenský úřad. Akciová společnost pak vzniká dnem zápisu do OR.

Po zápisu společnosti do OR vystaví společnost upisovatelům akcií zatímní list, CP na jméno, který je po splacení jmenovité hodnoty akcií vyměněn za akcie. Založení společnosti je účinné, pokud každý zakladatel splatil emisní ážio (pokud emisní hodnota akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní hodnota) a alespoň 30% hodnoty upsaných akcií.  

Orgány společnosti 

V českém právu je typický dualistický princip vnitřní struktury, kdy se zřizuje představenstvo jako vrcholný statutární orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. ZOK umožňuje zvolit monistický princip, kdy za společnost jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jakožto kontrolně-řídícím orgánem. 

Dualistický princip: 

Valná hromada-shromáždění všech akcionářů a tedy i nejvyšší orgán společnosti - rozhoduje o založení společnosti, změně stanov, volí orgány, schvaluje rozdělení zisku a účetní uzávěrku. Každý akcionář nakládá s počtem hlasů podle počtu akcií. 

Představenstvo - statutární orgán, řídí společnost v době mezi V , operativně rozhoduje, vede účetnictví. Voleno o odvoláváno V, pokud stanovy nestanoví jinak, standartě má 3 členy. 

Dozorčí rada - kontrolní orgán, dohlíží na působnost představenstva, kontroluje účetnictví a další doklady. Voleno vždy VH, neurčí-li stanovy jinak, má 3 členy na 3leté fční období.  U společností s více jak 500 zaměstnanci, volí 1/3  dozorčí rady zaměstnanci a počet členů vždy dělitelný 3. 

Monistický princip

Valná hromada - nejvyšší orgán stejně jako u dualistického přístupu 

Správní rada - kontrolně-řídící orgán, neurčí-li stanovy jinak, má 3 členy.

Statutární ředitel - statutární orgán jmenovaný správní radou, přísluší mu obchodní vedení akciové společnosti. Akciová společnost ručí za své závazky svým celým majetkem, akcionář za závazky neručí.  

Nově ZOK umožňuje , aby tyto orgány byly jednočlenné, takže v důsledku může v čele společnosti stát pouze jeden člen správní rady, který současně zastává funkci generálního ředitele.